INFO: 571 442 347 | obec@hostalkova.cz
Dnes je Středa 1. prosince 2021 a svátek má Iva 2°C | Zítra Blanka 4°C

ZÁMEK v Hošťálkové

6. září 2021 | Hošťálková

Nadpis článku

UŠLECHTILÁ PERLA UPROSTŘED DŘEVĚNIC

ZÁMEK - historie

Ozdobou Hošťálkové je zámek v pozdně empírovém stylu z poloviny 19. století. Stavbu zámku v Hošťálkové podnikl hrabě Frydrych (Bedřich) Chorynský z Ledské. S žádostí o vypracování plánů se obrátil na vídeňského architekta Franze Shlepse patrně již roku 1840. Z té doby pochází rozpočet stavby, který zpracoval zednický mistr Josef Tomanec z Brumova. Hrabě Frydrych Chorynský bydlel ve Veselí nad Moravou a v Hošťálkové se příliš nezdržoval, až hošťálkovský zámek hodlal také užívat jako své trvalé či dočasné obydlí. Celé první poschodí budovy bylo vyhrazeno pro jeho potřebu.

Autor projektu Franz Schleps pojal zámek jako jednopatrovou budovu s bočními rizality opatřenými nízkými trojúhelníkovými štíty. Krajní okna v 1. poschodí jsou zakončena oblouky. V přízemí byly kanceláře a písárny, byt úředního sluhy o dvou místnostech a dvě místnosti orientované k severu, do nádvoří, měly sloužit jako vězení. V prvním poschodí bylo 11 místností, a to hala, pokoje pana hraběte, kabinety, spižírna a kuchyně. Vchody do zámku z východní a západní strany byly chráněny přístřešky na dřevěných sloupech. K západnímu vchodu přiléhala ještě dřevěná pergola. Součástí Schlepsova projektu je i pohled na zámek. Autor jej zasadil do hornaté krajiny s vysokohorskými štíty, které připomínají spíše Alpy.

Stavbu zámku prováděl zednický mistr Karel Absolon, který byl v padesátých letech 19. století autorem dalších staveb na Vsetínsku. Na stavbu bylo spotřebováno 203 kubické sáhy kamene, 13000 nepálených cihel a 238400 pálených cihel, 2131 sáhů měkkého dřeva, 1240 měřic bílého a 10 měřic kurovického vápna. Nátěry prováděl vídeňský natěrač Jakob Blatz, kamna stavěl kamnářský mistr Tomáš Tichý z Prostějova, stopařské práce odvedl Pavel Oravec. Na výzdobě budovy se podílel vídeňský sochař Anton Rücker. Stavba zámku, jejíž součástí byla hospodářská budova ve stejné délce na severní straně, stála Frydrycha Chorynského 8728 zlatých, což bylo o 929 zl. více, než stanovil rozpočet. Architekt Schleps, který se musel v lednu 1845 dostavit do Hošťálkové, vysvětlil překročení jako následek větří spotřeby materiálu a skutečností, že do původního rozpočtu nebyla pojata práce sochaře a vídeňského stolaře. Pamatovalo se i na opravu okolí zámku. Na 50 liber semene okrasné francouzské trávy bylo z Brna posláno železnou dráhou do Uherského Hradiště a ponecháno u hostinského Malošíka v hostinci U zeleného stromu, kam si pro ně hrabě Chorynský musel poslat. Zámek v Hošťálkové, který dostal čp. 286, sloužil jako sídlo správy panství a později velkostatku Hošťálková. Cesty v zámeckém parku byly vysypány bělavým štěrkem a zámek uprostřed dřevěnic a pěstěné zeleně se vyjímal jako ušlechtilá perla.

Majitelé zámku jsou totožní s majiteli velkostatku Hošťálková – byli to Frydrych (Bedřich) hrabě Chorynský z Ledské a po jeho smrti (†1861) a jeho syn Viktor hrabě Chorynský, který byl nadporučíkem c. a k. armády. Hrabě Viktor zemřel 22. ledna 1901 a Hošťálkovou odkázal svému synovi Frydrychovi (Bedřichovi) Chorynskému z Ledské. Po 14 dnů vlastnil zámek spolu s velkostatkem v roce 1918 baron Alfred Klein. V roce 1918 byl velkostatek se zámkem Hošťálková zapsán do zemských desek Moravské agrární a průmyslové bance Brno a v letech 1919–1924 náležel Československé dřevařské akciové společnosti v Brně. Pak zámek koupil, jakou součást tzv zbytkového velkostatku Hošťálková JUDr. Stanislav Bublík.

Za JUDr. Bublíka byl zámek udržovaným a skvělým reprezentativním sídlem. Upraveno bylo i okolí zámku v němž bylo vybudováno šest rybníčků, před zámkem fontána a na východní straně skleníky. V průčelí zámku byl Dr. Bublíkem vybudován balkon nesený dvěma sloupy, ale to byla jediná významnější stavební změna proti původnímu plánu. Podle vzpomínek pamětníků byly v zámecké zahradě již před válkou pěstovány zahradní jahody, což bylo pro ostatní občany Hošťálkové nedostižným luxusem. O paní Bublíkové se vyprávělo, že byla velmi šetrná a poškozené nádobí z kuchyně si nosila opravovat k nelibosti svého muže do Bublíkovy továrny. JUDr. Bublík byl naopak znám jako lidumil. Vyprávělo se o něm, že míval v kapse bankovky poskládané do malých čtverečků, Ty pak vtiskl do dlaně při podávání ruky lidem, o kterých se domníval, že jeho pomoc potřebují. Paní Bublíková prý štědrost svého manžela nedobře snášela. V Hošťálkové se vyprávělo, že JUDR. Stanislav Bublík zemřel za zvláštních okolností. Byl prý raněn mrtvicí při rozhlasovém přenosu projevu Klementa Gottwalda 25. února 1948. V rámci zákona o nové pozemkové reformě č. 46/1948 Sb. byl Bublíkův velkostatek včetně zámku znárodněn a začleněn do Čs. Státních lesů a statků.

Historie zámku má ovšem také své stinné stránky. Koncem 2. světové války zámek zabral speciální protipartyzánský oddíl, tzv. ZbV Kommando 31, který zde měl své ubikace, odtud podnikal akce proti partyzánům a také zde podezřelé partyzány vyslýchal a mučil v zámeckém sklepě. Po znárodnění zámku zákonem o nové pozemkové reformě v něm byla zřízena internátní politická škola Okresního výboru KSČ Vsetína po jejích zrušení v něm měl být krajský starobinec. Objekt však tomuto účelu nevyhovoval. Roku 1951 místní národní výbor vyvinul snahu o získání zámku. Hodlal v budově umístit mateřskou školu, kulturní jizbu, knihovnu a byty. O budovu zámku měl zájem také závod n.p. Sandrik, ale nakonec byla roku 1952 přidělena Státním lesům. Závod Státních lesů v budově zřídil byty. Po roce 1960 zámek získal n.p. Sandrik pro svůj závodní klub Revolučního odborného hnutí. Nebylo to ihned, protože nájemníci neradi byty uvolňovali, resp. nebylo pro ně náhradní ubytování. Tehdy začalo podléhat postupně devastaci okolí zámku i hospodářská budova na nádvoří zámku. Rybníky byly zrušeny a kolem fontány byly nasázeny brambory.

Památková hodnota budovy byla později poškozena stavbami určenými pro sportovní využití zaměstnanců továrny. Zámecké prostory pak začaly sloužit jako klubovny a místo pro konání soutěží, školení, tanečních zábav estrád. Vystupovali zde známí umělci jako Vlastimil Harapes, Josef Kobr, Jára Pospíšil, Vlastimil Brodský aj. V r. 1985 byla v části 1. poschodí vybudována síň tradic protifašistického odboje pro místní organizaci Svazu protifašistických bojovníků. V zámku se po přechodnou dobu nacházela obřadní síň MNV.

Po roce 1990 byly výstavní prvky síně tradic demontovány a zařízení klubu bylo rozprodáno. Zámku se ujal mladý muž jménem J. Dankanin, který se přihlásil jako dědic JUDr. Bublíka. Při následném soudním řízení byl r. 2001 dědicem prohlášen Jaroslav Urban, který roku 2003 budovu zámku prodal obci Hošťálková. Obec zatím zamezila další devastaci objektu, uskutečnila nejnaléhavější opravy a začala zámek používat ke kulturním účelům, zejména výstavám, besedám s občany apod. Zámek v Hošťálkové sice nepatří mezi klenoty naší architektury v celostátním měřítku, avšak pro Hošťálkovou je nepostradatelnou částí její historie. S výjimkou Liptálu se takovou památkou nemůže pochlubit žádná z okolních obcí. Je to objekt, který si zaslouží pozornost návštěvníků i pozornost a šetrný přístup svého majitele.

Prameny:
Moravský zemský archiv v Brně, Vs Brumov II (F60)
Publikace Hošťálková 500 let

 

ZÁMEK - rekonstrukce

V současné době je tedy objekt zámku ve vlastnictví obce. Ta taky počala v roce 2012 řešit generální rekonstrukci zámku a zámeckého parku. Objekt je zapsán jako kulturní památka, proto bylo potřeba každý stavební zásah řešit se státním památkovým úřadem, který požadoval zachovat pozdně empírový styl stavby. Taktéž použité materiály a technologické postupy musely odpovídat původnímu zadání stavitele zámku. Tato pravidla znásobili cenu celkových investic a proto bylo rozhodnuto o etapizaci generální opravy. Od roku 2013 obec realizovala tyto etapy:

2013 – oprava krovu a krytiny střechy zámku
2014 – rekonstrukce soklové kamene a odvětrání zdiva
2015 – výměna a oprava okenních a dveřních výplní
2016 – rekonstrukce zámeckého parku – multifunkční objekt
2017 – oprava fasády – severní křídlo
2018 – oprava fasády – západní křídlo
2019 – oprava fasády – východní křídlo
2020 – oprava fasády – jižní křídlo a restaurování
kamenných prvků na průčelí zámku

 

Celkové investice byly zatím vyčísleny na 10,5 mil. Kč a nutno podotknou, že se obec úspěšně každoročně snaží využívat dotačních titulů, které jsou vyhlašovány Ministerstvem kultury a Zlínským krajem. Představuje to zvýšenou administrativní zátěž, nicméně asi 50% investic na opravu byly pokryty z těchto dotačních titulů.

ZÁMEK – využití

Do budovy zámku se po rekonstrukci opět vrátil život. V přízemí je provozována malá restaurace. První patro slouží dle dispozic jako museum protifašistického odboje a jako kanceláře a byt. Největší radostí je ale pořízení zázemí pro Základní uměleckou školu Morava, kterou navštěvuje 130 žáku z Hošťálkové a blízkého okolí. Základní umělecká škola je kromě volnočasových aktivit i aktivním nositelem regionálních tradic a v tom vidím obrovský potenciál. Nejenže, že v obci vznikají dechové, či cimbálové muziky, ale obrazně lze říct, že na zámku v Hošťálkové se rodí pokračovatelé tradic Antonína Matalíka, či hošťálovského rodáka Jana Pelára.

Zámek je obklopen oploceným zámeckým parkem, který je cenný nejen svou botanickou výsadbou. Obci se podařilo park funkčně propojit se sportovním areálem. Ten obsahuje kurty pro volejbal, dětská hřiště, kurt pro tenis, beach volejbal, multifunkční hřiště s umělou trávou a fotbalové hřiště. Navíc v budově zámku soukromý prodejce provozuje vinárnu s letní zahrádkou. Obec, sportovní, chovatelské a kulturní složky pořádají v areálu zámku četné společenské akce. Tím vším se zámek v Hošťálkové stal kulturním a společenským centrem, tak jak by si to jistě přál jeho bývalý vlastník lidumil JUDR. Stanislav Bublík.

Sledujte nás i na sociálních sítích