INFO: 571 442 347 | obec@hostalkova.cz
Dnes je 21. června 2024 a svátek má Alois 22°C | Zítra Pavla 23°C

ČERTOVY SKÁLY

15. září 2022 | Hošťálková

Nadpis článku

OBJEVTE KOUZLO ČERTOVÝCH SKAL

ČERTOVY SKÁLY

Jedná se o čtyři pískovcové věžičky (PANENKA, KAPUCÍN, TULÁK, KRÁL) pod vrchem Tisový (652 m) jihozápadně od středu obce. Lezecky jsou významnější poslední dvě. Skály jsou tvořené velmi ostrými hrubozrnnými slepenci s výškou stěn až 12 metrů. Bylo tu vytyčeno asi 20 lezeckých cest s obtížnostmi 3-8. Horolezecké cérky a ogaři si tu stěžují na tvrdou a ostrou strukturu skalní masy. Mají pravdu. Severní stěny jsou tvořeny značně tvrdou horninou s mocnými zrny, a tak skála při styku s lidskou dlaní skutečně připomíná ostré struhadlo. Naprosto odlišný úhel pohledu nabídnou návštěvníkovi jižní stěny skal. Tady se do nich zakousla eroze s opravdu mimořádnou chutí, o čemž svědčí nespočetné množství otvorů a otvůrků, děr kulatých i dutin protáhlých a všemožných velikostí. V bělostné - a místy medově vybarvené hornině, můžeme ze široké palety geomorfologických jevů obdivovat také početná přediva voštin, spousty menších a větších převisů, říms, lišt, puklin a též jedno malé skalní okénko se zde najde.

Návštěvník, stanoucí před nimi poprvé, si asi nejdříve protře svůj úžasem zamlžený zrak a vzápětí nevěřícně vydechne: "Jsou to opravdové skály anebo z kamene vytesaná umělecká díla? Obojí je pravda, skály na prvním pohled totiž působí uměleckým dojmem, opravdu vypadají, jako barokní sousoší. V tomto případě je ale autorství jednoznačně přiřknuto Matce Přírodě. Za stavební materiál posloužil hrubozrnný pískovec a slepenec karpatského flyšového pásma. Namísto kladiva a dláta se musela spokojit toliko s působením větrné, vodní a chemické eroze. Se svým výtvorem si sice dala na čas, ale konečný výsledek stojí za to! Skály mají vzestupnou gradaci jak přírodní, tak i uměleckou, a ze zalesněného svahu vystupují v řadě nad sebou. Prvním ze čtyř výrazných skalních útvarů je čtyři metry vysoký štíhlý pilíř, nazývaný PANENKOU. V přiměřeném odstupu se rozvaluje daleko rozložitější skalisko KAPUCÍN. Následující dvě skalní věže TULÁK a KRÁL jsou největší a také umělecky nejpropracovanější. Jako zvláštní bonus pro milovníky skal je stěna Tuláka přizdobena zajímavými geometrickými obrazci, kteréžto mají na svědomí tence vystupující žilky tvrdého křemene. Skalní útvary nad Panenkou jsou velmi úzké, a navíc jsou rozčleněny podélnými škvírami rozsedlin, prostupujících skalními masami od temen až po úpatí. Tyto neustále se zvětšující praskliny se někdy v budoucnosti stanou hlavní příčinou jejich definitivního zmaru. Tato doba je zatím naštěstí v nedohlednu a my se tak v současnosti můžeme těšit z pohledu na soustavu dle našeho mínění nejkrásnějších valašských skal. Nejsou nijak zvlášť vysoké - Král dosahuje sotva 12 metrové výše, a ani délka jejich přerušovaného pásu nedosahuje délky větší jak 50 m. Čertovy skály se nacházejí ve svazích vrchu Tisový, proto se někdy mylně označují jako Skály pod Tisovým. Tento vrchol je ale od skal vzdálen na 800 metrů a vlastní skalní útvary se nacházejí až ve svahu jeho podvrcholku.

Ze skalního návrší se nám odkrývá pěkný výhled na centrální část Hostýnských vrchů v oblasti Trojáku a Tesáku, vpravo částečně na obec Hošťálkovou s pohádkově krásnou okolní krajinou a vlevo máme výhled do závěru doliny, rozčleněného potoky a hřbety na několik údolíček. 

Nadmořská výška: 383 metrů nad mořem
GPS souřadnice: 49.3383869N, 17.8332297E

Tato výstavní díla přírody nejsou tak, jak to tak bývá, skálami osamělými, ale mají ve svém okolí další kamenné příbuzenstvo. Skalní útvary v lokalitě sestávají celkem ze tří skalnatých výchozů, které od sebe navzájem dělí vzdálenost několika set metrů. Čertovy skály jsou z nich samozřejmě ty nejhezčí, nejvyšší a také nejnavštěvovanější.

Pokud se zamyslíme nad tím, kterak skály ke svému jménu přišly - (jejich název se přitom právě na Valašsku opakuje přímo v periodických řadách) - a přitom přibereme do úvahy fakt, že v letech 1777-81 proslula naše obec houževnatými boji evangelíků za náboženskou svobodu a ti se nebáli ani císaře, natož ďábla, dopracujeme se k závěru, že se to v té době muselo čerty jenom hemžit! Vždyť ono svést luterána k tak těžkému hříchu, aby jeho duše propadla peklu, bylo nad síly každého jednotlivého rohatého individua. V tomto případě musel Lucifer změnit taktiku, a tak byla do těchto oblastí vyslána hned celá pekelná jednotka. Ďáblíci si ke svému dlouhodobému pobytu vybrali lokalitu nám už známých Čertových skal a zbudovali si v nich pohodlné sídlo, v mnohém připomínající hrady pozemšťanů. 

ČERTŮV HRÁDEK 

Skalnaté návrší, vzdálené od hlavního sídla asi 300 m směrem na jihozápad se nachází při konci hřebene, spadajícího do údolí od asi 0,5 km vzdáleného vrcholu. Hřeben je nad soutokem potoků a vyústěním několika lesních cest zakončen pískovcovým skalnatým bradélkem, ukrývajícím se v lese a dlouhým asi 60 m. Jeho nejvýraznějším skalním útvarem je rozložité a rozeklané skalisko, které od svého západního úpatí stupňovitě stoupá do přibližně desetimetrové výše. Kdyby tato skála na straně druhé převyšovala hřeben více jak o současné tři metry, mohla z ní být zajímavá skalní věž. Přesto nás i dnes skála velmi překvapí svým profilem. Při pohledu z jisté vzdálenosti má nezpochybnitelné rysy a podobu samotného knížete pekel. To nejspíš proto, aby čerti nižší kategorie - (obývající Čertův hrádek ve funkcích lokajů, Strážných, lesních hejkalů, breptalů apod.) - byli pamětliví toho, že oko Lucifera nikdy nespí a nevyhazovali si tady proto moc z kopýtka!

Od hlavní skály klesá mírně dolů hřebenem skalní hradbička. Je mimořádně úzká (jen 1,5 m), dosahuje ale délky asi 15 m, ze spodní strany vystupuje do výše 4 m, shora jen 2 m. Při pohledu na ni shora od skalního útesu je její temeno překvapivě ploché a díky dlouhodobému styku s čertovskými zadky vyblýskané a vyleštěné téměř do běla. Ano, vážení přátelé, toto místo sloužívalo rarachům k odpočinku po službě jako letní terasa! 

Nadmořská výška: 552 metrů nad mořem
GPS souřadnice: 49.3381556N, 17.8295722E

SKALNÍ VĚŽ - RARÁŠEK 

Na podvrcholku hřebene, sestupujícího sem dolů do údolí se nad zarůstající pasekou vypíná roztomilá skalní věžka. Pískovcový skalní pilíř dosahuje i spolu se svým balvanitým podstavcem sotva 6 metrové výše. Od svého úpatí nabízí přes mladý porost výhled na hošťálkovské údolí a také na romantické sousoší Čertových skal. Ty leží na protilehlém návrší asi 0,5 km daleko. Z jednoho místa jsou vidět také obrysy hlavního skalního útvaru Čertova hrádku, schovávajícího se v lese hluboko pod námi. Skalní věž Rarášek byla pozorovatelnou Čertova hrádku a strážní službu zde vykonávali pod dohledem starých mazáků mladí nezkušení čertíci, podle nichž nese věž své jméno.

Nadmořská výška: 570 metrů nad mořem
GPS souřadnice:  49.3379781N,  17.8273156E

Jsou místa, která už víckrát v životě spatřit nemusíte a pak jsou místa, kde vám jedna návštěva nestačí a vy je musíte vidět znovu a znovu. Zajímá vás, jak to tam vypadá na jaře nebo v zimě, při východu slunce anebo po posledních kapkách právě odcházející bouře. Chcete vyseknout poklonu majestátnímu Králi, pozdravit bratra Tuláka, vzdát hold Kapucínu a tutlat smích, neboť jeho profil z paseky spíše připomíná rozkročenou kvočnu a pak se zastavit před něžnou skalní věžičkou Panenkou a po obdivovat její křehkou krásu. Otočit hlavu doleva a podívat se do dáli na návrší a zkontrolovat, zda Čertův hrádek pořád stojí na svém místě. A pokud se vydáte dál do lesů a dojdete až ke skalní věži Rarášek, určitě vám hlavou proletí myšlenka, že nelitujete výletu do těchto míst, i kdyby to bylo už po stopadesáté. 

 

TRASA Z CENTRA OBCE

Přestože ke skalám nevede žádná řádná turistická trasa, jsou dobře přístupné z několika míst. Krásná zhruba 6 km procházka je přímo ze středu obce, kdy výchozí bod je jak jinak než od zámku. Vydáte se přes cestu směrem na Kuželek (stanoviště č.2), kde si můžete posedět na lavičce Nad našú Hošťálkovú. Jméno lavičky je inspirováno stejnojmennou písní, kterou složila a nazpívala slečna Kamila Polonyová  a tuto písničku věnovala obyvatelům obce Hošťálková. Cesta pokračuje dál na Palovskú až k rozcestí (stanoviště č.3). Tady tudy pak dále po krásné asfaltové silnici a zhruba po 1,5 km se vydáte směrem doleva až dojdete ke SKALÁM (stanoviště č. 4). Odtud už je to co by kamenem dohodil k ČERTOVU HRÁDKU (stanoviště č. 5) a SKALNÍ VĚŽI RARÁŠEK. 

Do těchto míst se můžete vydat i tak, že autobusem dojedete do stanice Hošťálková - Pod Kadlůbkem a po silnici směrem na Troják se zhruba po 100 m vydáte doleva a po silnici kolem několika stavení je nutno krátce vystoupat až po lesní cestě na křižovatku. Po ní doprava asi 700 metrů k můstku se svodidly a další lesní cestou doleva dojdete přímo k ČERTOVÝM SKALÁM. Je to procházka zhruba na 1 hodinu, dlouhá 2,5 km. 

Nebo se můžete vydat směrem od Jaroňové (cesta směrem na Držkovou) přes lesy přímo do údolí, kdy už z dálky vidíte jak mezi stromy ční tyto opravdu překrásné skalní útvary. Tato trasa je nejkratší, cca 2 km ujdete pohodovou chůzí za 40 minut. 

STUDÁNKY

Byla by škoda nezmínit ještě dvě místa, a to STUDÁNKU POD TISOVÝM a STUDÁNKU ONDRÁŠKA.

STUDÁNKA POD TISOVÝM se nachází cca 500 m jižně od Čertových skal a necelý kilometr od vrchu Tisový (650 m nad mořem), toto místo je specifické tím, že jej historicky dělí pomezní kámen panství Hošťálková a Lukov.

Nadmořská výška: 603 m
GPS souřadnice:  49.3342389N, 17.8319167E

STUDÁNKA ODRÁŠKA, tu najdete pod značenou cestou z Tisového do Hošťálkové. Je tu příjemné posezení ve stínu pro horké letní dny. Studánka byla v roce 2000 opravena do současné podoby panem Jiřím Žambochem.

Nadmořská výška: 600 m
GPS souřadnice: 49.3374861N, 17.8482056E

 

Sledujte nás i na sociálních sítích